Vliv na zdraví

Nové výzkumy ukazují, že pachy a vůně mají nejsilnější účinky ze všech smyslových vjemů a  působí bezprostředně na náš psychický stav. Žádná jiná smyslová funkce není tak silně spojena s informacemi uloženými v podvědomí jako čich.

Měřením a sledováním intenzity pachu ve vztahu ke zdraví obyvatel byla vyvrácena teorie, že zápach je zcela neškodný lidskému zdraví3. Význam čichu spočívá především ve vybavování podmíněně reflexního vyměšování trávicích šťáv a v obranných reakcích organismu na dráždění a škodlivé látky v prostředí. Při dlouhý expozicích obtěžujícího zápachu může následně docházet k žaludečním problémům, jako je nechutenství, zvracení apod.4 Existuje hypotéza, že intenzivní, nebo dlouhodobě obtěžující pach ovlivňuje náladu, emoce, výběr partnera, imunitní systém a endokrinní systém, v extrémním případě i druhotně může poškodit kardiovaskulární systém v důsledku psychického vypětí a stresu5,,6. Obtěžování obyvatelstva pachem patří k nejběžnějším stížnostem obyvatel na znečišťování životního prostředí nejen v ČR, ale ve většině vyspělých států. Světová zdravotní organizace definuje zdraví nejen jako pouze zdraví fyzické, ale i jako psychickou pohodu a zdraví duševní.7

pachy zdraví

Představme si, že bychom mohli na obrázku pohybovat jednotlivými čtverci. Posuneme-li malým vnitřním čtvercem směrem doprava směrem k příjemnému pachu a přitom modrá šipka zdraví a oranžové šipky stresu a obtěžování zůstávají na jednom místě ve vnitřním čtverci, snížíme při stejné koncentraci pachových látek hladinu stresu a obtěžování a zvýšíme hodnotu zdraví. Totéž se stane, posuneme-li oba vnitřní čtverce k individuální necitlivosti (směrem doprava). Zvýšíme-li dobu expozice (nebo citlivost, či nepříjemnost), tedy prodloužíme-li čas, kdy na člověka pach působí (vnitřní čtverce doleva) zvýší se hladiny stresu a obtěžování (žluté šipky) a sníží se hladina zdraví (modrá šipka). Totéž se stane, když za konstantních podmínek posuneme modrou kolmici (koncentrace pachových látek). Obrázek velmi názorně ukazuje vzájemné vlivy, které působí na stres a následně zdraví člověka v závislosti na kvalitě a kvantitě pachu v okolí.

  1. Frechen FB.: Odour emission inventory of German wastewater treatment plants, odour flow rates and odour emission capacity, Water Sci Technol. 2004;50(4):139-46
  2. Frechen, FB, Odor emissions of large WWTP’S – source strength measurement, atmospheric dispersion calculation, emission prognosis, Countermeasures – case-studies, Water Science and Technology 1992 vol.25 no.4-5 pp.375-382
  3.  Shusterman, D.: Odor-associated health complaints: Competing explanatory models. Chem Senses 2001, 26(3), 339-343.
  4. Shusterman, D.: Individual Factors in Nasal Chemesthesis. Chem. Senses. 2002, 27(6), 551-564.
  5.  Nimmermark, S.:Odour Influence on Well-being and Health with Specific Focus on Animal Production Emissions, Ann. Agric. Environ. Med., (2004), 11, 163–173
  6. Tomonobu N., Hagino I., Watanuki S., Yokoyama N., Funada Y.: Effect of odor preference on the autonomic nervous system. In:Abstracts, The 34th annual meeting of the Japanese Association for the Study of Taste and Smell (JAST XXXIV), Nara Japan October 4-6 2000. Chem Senses 2001, 26(3), 293-321.
  7. WHO: Preamble to the Constitution of the World Health Organization as adopted by the International Health Conference, New York, 19-22 June, 1946; signed on 22 July 1946 by the representatives of 61 States (Official Records of the World Health Organization, no. 2, p. 100) and entered into force on 7 April 1948.